Odstranit
ROK 2016
Stanzin Eathok
Na jaře roku 2015 byla vydána kniha Příběhy z Malého Tibetu od Anety a Luboše Pavlových. Eathok do ní přispěla vlastní povídkou s názvem SOUTĚŽIVOST. Odhaluje v ní změny v mezilidských vztazích, které přicházejí do Ladaku s „civilizací“. Velká pravda příběhu napsaného patnáctiletou dívkou někde v nitru Himálaje nás překvapila a dojala zároveň. Možná tím víc, že ji známe osobně.
Nápad sehnat peníze na její střední školu vyšel z diskuze na jedné přednášce o Ladaku. Oslovili jsme pár kamarádů a s jejich pomocí dali peníze dohromady. Všem patří obrovský dík. Byla to hurá akce a přesto se povedla. Do budoucna to však chtělo systém. Založili jsme tudíž spolek Chci vědět víc, z.s. a snad se nám bude dařit posílat na střední školu alespoň jedno talentované dítě nemajetných rodičů ročně. Více o Eathok si přečtete ZDE.
Tani Dawa
Dawa je spolužákem Eathok ze SDPS v Mulbekhu. Do našeho projektu se dostal na doporučení ředitele Norbooa. Dawova matka Lhamo pracuje jako učitelka předškolních dětí ve SDPS. Ale protože je to nestátní škola a musí si na sebe vydělat, platy učitelů v ní jsou mnohem nižší než platy ve státních školách. Dawa je velmi inteligentní, ale zároveň se rád líbí, prý je to takový fashion boy. 😉 Pro chlapce na prahu dospělosti je ve velkoměstě spousta lákadel, za které se dají utratit peníze. Proto jsme se s Lhamo dohodli, že náš příspěvek bude Dawovi posílat po částech, aby měl každý měsíc obnos akorát na výdaje spojené se studiem, ubytováním a stravou.
ROK 2018
Eathok i Dawa úspěšně dokončili střední školu v Jammu a pokračují v bakalářském studiu. Dawa na technické škole podobné naší stavební fakultě a Eathok studuje sociologii, politické vědy, angličtinu a životní prostředí. A protože se finanční situace obou rodin nezlepšila, rozhodli jsme se je každého podpořit ještě částkou 500 USD. Stačí to zhruba na šest měsíců studia, ubytování, stravy a dopravy v Jammu. Rodičům to dává šanci nastřádat peníze na další období.
Tsewang Dolma
Na doporučení ředitele SDPS a po osobní návštěvě rodiny jsme v roce 2018 podpořili Dolmu částkou 1000 USD. Dolma je bývalou spolužačkou Eathok i Dawy ze SDPS v Mulbekhu. Finanční situace rodiny se zhoršila v roce 2017, kdy těžce onemocněl její starší nevlastní bratr, který vydělával společně s otcem jako řidič. Jednak rodinu finančně vyčerpal jeho pobyt v nemocnici a ani po propuštění už není schopen práce. O nějakém sociálním zabezpečení v Indii nemůže být vůbec řeč. Takže veškeré finanční nároky rodiny zajišťuje pouze otec svým platem řidiče. Maminka se stará o hospodářství, nemocného nevlastního syna a dvě dcery, z nichž ta mladší ještě navštěvuje státní základní školu. Dolma studuje zoologii, botaniku a chemii. V budoucnu by se určitě chtěla vrátit do Ladaku. A Ladak bude vzdělané, mladé lidi, hrdé na svůj původ a tradice, určitě potřebovat.
Hodně štěstí, Dolmo!
ROK 2019
Letos nekončil desátou třídu žádný potřebný student ani studentka. A protože je škoda, aby peníze ležely na účtu a proto, že finanční situace Dolminy rodiny je stále stejná, tutíž špatná, poslali jsme jí letos ještě 500USD na další studium po dobrovolnici Michaele. Míša přivezla zpět potvrzení o vložení peněz na Dolmin účet a zážitek ze setkání s milou a skromnou Dolmou.
ROK 2020
Tento rok byl zvláštní po všech směrech. Virus SARS CoV2 obletěl planetu a ovlivnil životy i v odlehlých regionech zeměkoule. Zavřel školy nejen u nás, ale i v miliardové Indii. Situace v Indii byla nepřehledná. Mile nás překvapila akceschopnost Ladacké administrativy. V květnu, kdy bylo v Indii zakázáno cestovat, začala evakuovat najatými autobusy z různých koutů Indie domů do Ladaku pacienty, rodiče a studenty. Přesně v tomto pořadí. Dolma psala, že mezi 3.-15.5.2020 odjíždělo denně z Jammu 15-20 autobusů. Cesta trvala 36 hodin a po návratu domů museli zůstat ve 14ti denní karanténě a udržovat si odstup i od členů vlastní rodiny. Taková starost o vlastní obyvatele je v Indii nebývalá.
Školy všech úrovní následně přešly na distanční výuku. A protože technické vybavení škol a domácností je často žalostné, vyhlásila indická vláda, že desáťáci nebudou muset dělat závěrečné zkoušky. Ty probíhají ve SDPS většinou na začátku prosince, kdy v Ladaku končí školní rok. Tím pádem většina indických státních základních škol hodila na online výuku bobek. Proč se snažit, když nás nebude nikdo kontrolovat, že? Klasika. Jenže Norboo, ředitel SDPS trval na tom, aby online výuka pokračovala ve všech třídách. Učitelé se časem vypracovali a někteří byli opravdu kreativní. Čtrnáct dní před koncem školního roku vláda změnila názor a závěrečné zkoušky nařídila provést. Taky klasika. Takže naše děti měly obrovskou výhodu oproti ostatním a jejich výsledky budou určitě mnohem lepší než průměr.
Protože děti strávily větší část školního roku doma, bylo by neefektivní posílat podporu a peníze se dál spořily na transparentní účet. Ale už v prosinci jsme vedli s Norbooem korespondenci o doporučení případných dalších studentů. Norboo vybral dívku Sonam Tsomo, chlapce Rigzin Chosphela a opět Tsewang Dolmu. Rádi bychom přivezli prostředky osobně a osobně se se studenty a jejich rodinami také setkali. Ale situace s cestováním je pro příští rok nejistá. Proto využijeme převody peněz rovnou na osobní účet každého vybraného studenta.
Rok 2021
Sonam Tsomo 
Je skromná dívka, jejíž školné na SDPS bylo hrazeno svého času též sponzorem z České republiky. Když sponzoring z Čech skončil, platila školné za Tsomo jedna z jejich učitelek. Ve třídě vždy patřila mezi nejlepší. Doma to asi nemá jednoduché, proto by ráda pokračovala na škole, kde by mohla bydlet na internátě. V prosinci 2020 úspěšně složila závěrečné zkoušky s výsledkem 78%.
O velkých prázdninách, které jsou v Ladaku od prosince do února, poslední dva roky trénovala s místním dívčím týmem hokej. Dělá brankářku. Letos se poprvé účastnila turnaje. V okrese Kargil skončil jejich tým na druhém místě a postoupil do dalšího kola v Lehu. Tam sice děvčata prohrála, ale určitě si to užila.
S Tsomo jsme v kontaktu přes WhatsApp a email.
Tsomo měla v květnu nastoupit do školy v Jammu, jenže na konci dubna se opět zavřely školy na celé tři měsíce. Sehnala si učitele, který ji byl ochoten učit online. V říjnu byla měsíc v Kargilu, dva předměty dopoledne, dva odpoledne a hlavně měla přístup do knihovny. V listopadu a prosinci se v Lehu (u nich na vesnici není internet) připravuje online na ukončení 11. třídy v březnu. Držme jí palce, je to šikovná a životaschopná slečna. Před každou změnou se vždy ptala, jestli může naše peníze použít třeba na kurz angličtiny, biologie, chemie… Když jsou zavřené školy, shání si děti soukromou výuku, aby byly schopné se připravit na závěrečné zkoušky v březnu a nemusely opakovat ročník.
Rigzin Chospel
Chospela jsme viděli naposledy v roce 2016. To byl v šesté třídě a mezi ostatními lumpíky působil velmi skromně a dospěleji. Ředitel školy Norboo o něm upřímně napsal, že rozhodně nepatří mezi nejlepší studenty, že je spíš průměrný, ale že je dobrý ve sportu a hlavně, že z něj roste velmi kvalitní člověk. A to se přece počítá nejvíc. Chospel je typický kluk svého věku. Komunikuje jen když se někdo zeptá. 😉 Od dubna 2021 začal studovat na střední škole ve městě Kargil což je asi 40km od vesnice Mulbekh, takže si tam musel pronajmout pokoj. Kargil je většinově muslimské město a buddhisté to tam nemají vůbec jednoduché. Ale Chospel psal, že tam má kamarády a nestěžoval si. Jenže školy se brzy na tři měsíce zavřely, covid, a od prosince jsou tříměsiční zimní prázdniny. Je těžké posoudit, kolik se toho studenti za školní rok naučili.
Protože opět nebylo možné Ladak letos navštívit, oba studenti si museli založit v bance osobní účet na který jim byl příspěvek zaslán a oni nám poslali ofocené potvrzení o příjmu.
ROK 2022
Sonam Tsomo
Tsomo v roce 2021 dokončila 11.třídu a v tomto roce končí 12.třídou své středoškolské vzdělání. Neměla to lehké. Nemá velkou podporu v rodině a vše kolem studia si musí vyběhat sama. Dva roky s kovidem a neustálým zavíráním a otvíráním škol, změnami termínů zkoušek jí situaci jen komplikovaly. Studovala v Lehu, kde mohla bydlet v hostelu a tím ušetřit peníze.
Padma Choskit
Choskit neměla nejšťastnější start do života. Maminka ji opustila ve třech letech, znovu se vdala a odstěhovala se z Ladaku. Otec začal pít, taky se znovu oženil a Choskit nechal u prarodičů, rodičů matky, kteří se navíc starají ještě o mladší matčinu sestru Dolkar, takže tetu Choskit. Složité? Ano, takový někdy život bývá. Norboo, ředitel školy, Choskit popsal jako velmi talentovanou a silnou dívku na to, co všechno prožila. V roce 2014 jsme rodinu navštívili a Choskit viděli ve škole i v roce 2016. To byla Choskit ve čtvrté třídě a byla veselá, zdravě sebevědomá a občas trochu divoká. Prostě normální, zdravá slečna svého věku. Její školné bylo už tehdy hrazeno sponzorem z ČR stejně jako školné její tety Deachen Dolkar. Právě s Dolkar v současnosti komunikujeme přes WhatsApp. Starší generace má s novými technologiemi problém. V tom je Ladak stejný.;-)
ROK 2023
Sonam Tsomo
V prosinci 2023 poprosila Tsomo o 300USD, protože vláda odložila závěrečné zkoušky po dvanácté třídě z listopadu 2022 na březen 2023 a studenti museli tím pádem platit další výuku a Tsomo navíc ještě pobyt v Lehu vzdáleném cca 200km od rodné vesnice Mulbekhu. V dubnu úspěšně zkoušky absolvovala. Následně začala studovat psychologii na college v Kargilu. College je v Indii takový předstupeň university, kde už si studenti vybírají obory pro budoucí povolání. Mají to trochu zdlouhavé.
Přiložená fotka je z léta 2024. Při své návštěvě Ladaku a samozřejmě i Mulbekhu jsme navštívili i Tsomo rodný dům. Přijela kvůli nám o víkendu z Kargilu a my mohli poznat její zázemí na vlastní oči. Maminka je milá, ale sotva gramotná. Otce jsme viděli jen pár vteřin, když zvědavě koukl z okna, kdo že to k nim jde a potom už se neukázal. Je zázrak, že v tomto málo inspirativním prostředí z Tsomo vyrostla chytrá a cílevědomá slečna. Naše společná finanční pomoc rozhodně padla na úrodnou půdu. Tsomo je velmi vděčná a při každé příležitosti děkuje. Ladak potřebuje takové mladé ženy.
ROK 2024
Stanzin Chozang, Nilza Angmo, Chemet Dolkar
Pro letošek nám byly doporučeny tři mníšky z ženského kláštera v Mulbekhu. Děvčata přišla do kláštera v pěti letech a až do věku asi devíti let byly vzdělávány jen v klášteře. Na žádost vedoucího mnicha kláštera Nawang Sharaba byly přijaty do SDPS a to rovnou do třetí třídy. Kromě místního jazyka Bhoti jim nic neříkala matematika, jazyk hindi, angličtina a ani ostatní vyučované předměty. Management školy si vůbec nebyl jistý, zda to děvčata zvládnou. Ředitel Norboo požádal učitele o trpělivost a vyplatilo se. Všechny tři nejen své spolužáky dohonily, ale v lecčem byly po pár letech díky velkému úsilí i lepší a rozhodně chtějí studovat dál. Vláda dokonce nově povoluje mniškám s klasickým vzděláním vyučovat na základních školách právě jazyk Bhoti. Děvčata se tak mohou stát vzorem pro ostatní mníšky a své komunitě mohou být prospěšné i jinak než jen provozováním buddhistických rituálů. Už teď se nadšeně účastnily veškerých mimoškolních aktivit včetně těch sportovních. Jsme ve spojení s Nawang Sharabem, který sice nemluví anglicky, ale děvčata tuto jeho slabinu hravě zvládnou nahradit. S radostí jsme děvčatům umožnili od března pokračovat ve studiu 11. třídy v 10km vzdáleném Shorgole, kam dojíždí denně autobusem. V létě jsme Ladak opět navštívili a nejkrásnější dny jsme prožili v Mulbekhu. Bylo nám nabídnuto ubytování v ženském klášteře a mohli jsme se účastnit jeho běžného života se vším všudy. Teda vstávání v pět ráno a práci kolem kláštera jsme vynechávali. 😉 Účastnili jsme se až hodinové púdži od sedmi. Následovala snídaně-čaj, čapáti, džem. Kolem deváté odjížděl děvčatům autobus do školy a do kláštera se začali trousit vesničané se svými zdravotními problémy. Nawang Sharab je místním amchim-tibetským lékařem. Platilo se krabicí džusu, pytlíkem rýže… Peníze jsme neviděli. Přes den jsme byli buď ve škole nebo jsme se domluvili na návštěvě s našimi chráněnci. Navštívili jsme Sonam Tsomo a rodinu Rigzin Chospela.
Vaří se večeře Po večerech jsme hráli sedmu Celé osazenstvo kláštera+dva návštěvníci
ROK 2025
Opět mníšky
Letos bylo rozhodování jednoduché. Bylo třeba podpořit naše milá děvčata v dokončení 12.třídy a tím jim pomoct ukončit vyšší vzdělání, my bychom řekli střední školu. Něco málo k rodinám
Stanzin Chozang, 19 let, pochází z vesnice Sani v Zanskaru. Má dvě starší sestry a mladšího bratra. Otec je farmářem, maminka v domácnosti. Žijí s nimi ještě prarodiče. Nilza Angmo, 21 let, pochází z vesnice Korzok u jezera Tsomoriri, má dvě starší sestry, dva starší a jednoho mladšího bratra. Otec je farmář a maminka v domácnosti. Žije s nimi babička. Chemet Dolkar, 18 let, také pochází z Korzoku. Má tři mladší sestry a nejmladšího bratra. Otec je opět farmářem a maminka v domácnosti. Žijí s nimi prarodiče.